Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příspěvek na Eparchiálním shromáždění 22. listopadu 2014


„Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat ‚já jsem Mesiáš ‘ a svedou mnohé… A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou, a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ (Mt 24,4-5;10-13)

Naše autokefální církev upadla do vnitřního chaosu. Věřící a duchovní upínají své zraky ke svým vladykům, jakoby od nich – při vší úctě k jejich úřadu – mohla přijít naše Spása! Vážení delegáti, někam se nám ztratil Ježíš Kristus, náš Spasitel, ke kterému jedinému je záhodno upírat své zraky a do jeho svatých rukou vkládat své naděje! Sv. Řehoř Palama přirovnává  Boží podstatu ke slunečnímu kotouči a z něj vycházející energii k paprskům.  Všichni se již několik desetiletí vzdalujeme od této podstaty, a tak upadáme do stále větší duchovní temnoty, kde už pro samou tmu svého bližního nevidíme, bratra a sestru nepoznáme. Však můžeme otočit tragický vývoj v naší církvi tím, že dojde k vzájemnému smíření a odpuštění, tím, že vykročíme zpět ke zdroji blahodárného pro církev světla, a náhle prozříme a začneme vnímat jeden druhého jako svého bližního.  Čím blíže se k Hospodinu Bohu přiblížíme, tím více bližních pak kolem sebe najdeme.
 

Ale zatím, k naší smůle, nikdo – čest několika výjimkám- nepozvedl bojovou zástavu, která zakrvácená zůstala ležet na kobyliském popravišti. Nikoho nenapadlo pokračovat v díle vl. mučedníka Gorazda, obnovit jeho dílo budováním svébytné, samostatné, hrdé,   autokefální církve. Jistě, je třeba vycházet se všemi místními pravoslavnými církvemi, ale současně jít vlastním směrem a nehledat střídavě ochranu v Konstantinopoli a Moskvě. Obě tyto jurisdikce totiž na našem území působili již tenkrát, za života vl. Gorazda, však bez valného úspěchu. Je to smutné obzvlášť uvědomíme-li, v jakém chrámu se dnes nacházíme!
Pravoslavná církev, mystické tělo Kristovo, nezná neomylnost biskupů, a proto o svých věcech rozhoduje sborově. Sv. Gorazd doslova uvádí:
„Hierarchické osoby jsou v pravoslaví oficiálními učiteli náboženskými, ale nejsou vyjmuti z možnosti bludu, a laikové mají právo zákonným kanonickým způsobem před tváří církve usvědčiti i sebevyšší hierarchickou osobu, že se zvrátila z cesty pravdy. Církevní správa není soustředěna v rukou hierarchie, ale účastní se jí též laikové, nejen v církevních obcích místních, nýbrž i v nejvyšších sborech správních a zákonodárných.“
(Směřování, Olomouc 2002, str. 84)
 

Naše těžce zkoušená církev si zaslouží mít biskupy s plným pravoslavným teologickým vzděláním, kteří budou současně milujícími otci svých duchovních dětí, budou dobrými správci svěřených hřiven, budu umět přijímat kritiku a budou schopni milovat i své nepřátele. Vím, ptáte se, kde takové vzít ? 
Apoštol Pavel říká:  „Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši. Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli. Není už rozdíl mezi židem a řekem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.“ (Ga, 3,26-29)  Nezůstali-li jsme věrni odkazu svatého vl. Gorazda,  zůstaňme prosím věrni aspoň Písmu svatému.

                                                                                          prot. Josef Hauzar

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Jazyky

ČeštinaEnglishDeutsch

Kontakt

Pravoslavný chrám svatého Vladimíra

Ruská 347/9
353 01 Mariánské Lázně

IČO: 73630993
číslo účtu:
19-0780665379/0800 - zvony a opravy

+420 354 625 010

jos.hau@tiscali.cz